14 C
Brno
Středa, 20 října, 2021

Stresu nás čtyřdenní pracovní týden nezbaví

Nejnovější se Skotsko přidá do množiny zemí, které se rozhodli vyzkoušet si čtyřdenní pracovní týden. Vláda tam už vyčlenila 10 milionů liber, aby se umožnilo zkrátit pracovní dobu bez snížení platů. Podobné zkoušky probíhají v Irsku a Španělsku, které navazují na zkoušky na Islandu před několika lety. Také některé anglické firmy experimentují se čtyřdenní týdny, zatímco jiné země, jako například Japonsko, povzbuzují svých zaměstnavatelů, aby o tom alespoň přemýšleli.

Jádrem ekonomické činnosti národa je produktivita, která v tomto kontextu označuje celkový výkon každého pracovníka za konkrétní časové období. Zažité je, že pracovní týden na plný úvazek má přibližně 40 hodin, což je způsob, jak maximalizovat produktivitu lidí. „Osm hodin práce, osm hodin rekreace, osm hodin odpočinku“, je slogan anglického podnikatele, utopického socialistu, Roberta Owena z roku 1817. Snažil se snížit pracovní dobu z 10 – 16 hodin na 8 hodin. Tato vize pětidenního 40-hodinového pracovního týdne má kořeny v průmyslovém prostředí, když většina lidí pracovala mimo domov, v továrnách a dalších výrobních závodech. v takovém prostředí nebyla práce z domova nebo mimo pracovní dobu možná.

Tyto časy jsou dávno pryč a dvojpríjmové domácnosti již nejsou ničím výjimečným. V dnešních dobách, kdy už oba členové páru normálně pracují, je méně času na děti, starání se o starší příbuzné, domácí práce, přípravu jídla a na vše ostatní, co se děje mimo pracovní dobu. Řízení těchto úkolů je stále komplikovanější a stresující. Čtyřdenní pracovní týden by proto měl být obrovskou úlevou, a proto je snadné pochopit, proč má tak širokou škálu podporovatelů. Tak kde je problém?

Stresu nás čtyřdenní pracovní týden nezbaví
Pokud si vezmeme, že průměrný pracovní týden má 40 hodin, nejednou se v práci zdržíme i více, přičemž jde o nezaplacené přesčasy. Britský výzkum ukázal, že až dvě třetiny zaměstnanců údajně pracují déle, než mají smluvně dohodnuté hodiny, v průměru o 6,3 hodiny týdně, zpravidla sedí doma před počítačem nebo smartphonem. To znamená, že je nepravděpodobné, že by si zaměstnavatelé mohli dovolit snížit pracovní zatížení každého zaměstnance, zvláště po finanční tísni v důsledku pandemie. Mnoho zaměstnavatelů, kteří by přikývli na čtyřdenní týden, by proto pravděpodobně očekávali, že jejich pracovníci zvládnou stejné množství práce za čtyři dny, než předtím za pět.

Za předpokladu, že průměrný člověk v současnosti tráví veškerý svůj pracovní čas aktivní prací, udělat stejnou práci za čtyři dny by znamenalo pracovat více než 12 hodin denně. To je podstatně více, než osmihodinový den Roberta Owena, a pro většinu to očividně není možné.

I kdyby to možné bylo, nebylo by to velmi produktivní. Výzkum ukazuje, že středně kvalifikovaní pracovníci, kteří pracují před počítačem a pracují déle než 4,6 efektivní hodiny denně, kvůli únavě jejich hodinová výkonnost klesá. V případě méně zkušené zaměstnance jsou čísla ještě horší. Lidé, kteří pracují nepřiměřeně mnoho, mají také nižší úroveň celkové pohody.

I když mnozí lidé během pandemie pracovali z domu, nemuseli pracovat nezbytně déle, ale odpracované hodiny byly intenzivnější, s menšími přestávkami a menším pohybem mezi úkoly a místy. Ve skutečnosti to přineslo krátkodobé zvýšení produktivity, ale neměl by to být důvod k oslavě. Se zvýšenou intenzitou pracovního nasazení a stíráním hranic mezi domovem a prací rostly i negativní dopady. Zaměstnanci považovali za psychicky náročnější zbavit se práce, což dále zvyšuje riziko vyčerpání. Pracovat ještě intenzivněji čtyři dny je pravděpodobně více, než by mnozí dokázali snést.

Některé organizace se mohou zabývat takovými praktickými problémy a odmítnout čtyřdenní pracovní týden, pro některé je to zcela nemožné kvůli povaze jejich práce (záchranné služby, zdravotnictví, pohostinství). Mnozí pracovníci řeknou, že je to pro ně vzhledem k objemu práce (akademičtí pracovníci, bankovní vymahači dluhů) nepoužitelné. Nebo, že již pracují na odstranění 12-hodinových změn a nedokáží vtěsnat více do jednoho dne (mnoho osob samostatně výdělečně činných). A pak je tu ještě argument, že nedokáží vydělat tolik, aby si mohli dovolit luxus v podobě tří dnů volna každý týden (sdílená ekonomika).

- Komerční sdělení-magazín

Mohlo by vás zajímat

- Komerční sdělení-PR články
- Komerční sdělení-magazín
- Komerční sdělení-magazín

Doporučené články z rubriky

- Komerční sdělení-aktuality