Cíle Evropské unie k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 či snížení emisí do roku 2030 o 55% oproti roku 1990 jsou velmi ambiciózní, ale v realitě mají státy omezené možnosti na jejich naplnění. Shodli se na tom více účastníků Podzimní konference Slovenského plynárenského a naftového svazu (SPNZ). Překážkou na cestě k dekarbonizaci je podle energetiků například preferování pouze některých technologií či nezařazení zemního plynu a jaderné energie mezi podporované energetické nosiče.
„Máme velmi ambiciózní cíle, ale nevíme, jak se k nim dostat. Plánujeme vypnout uhelné elektrárny, což je velmi ambiciózní, ale to bohužel za takových podmínek nedokážeme dodržet, „uvedl státní tajemník Ministerstva hospodářství SR Karol Galek. Pokud nebude jasný plán přechodu na bezuhlíkové technologie nejen na národní, ale i na celoevropské úrovni, hrozí podle Galek, že některé státy své závazky dekarbonizace nedodrží a některé budou podvádět.
Náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR René Neděla si myslí, že nereálné jsou například cíle EU v oblasti energetické účinnosti. „Jsem fanoušek EU, ale pokud si nastavíme cíle, které nejsou realistické, pak zjistíme, že velké množství politiků a velké množství voličů bude říkat ‚pojďme pryč z EU‘,“ zdůraznil. Také podle něj je důležitou podmínkou přechodu na bezuhlíkové technologie přesný plán, kdy a co nahradí například uhelné elektrárny. „Ať už jsou to obnovitelné zdroje, nebo jádro, na stabilitu sítě určitě budete potřebovat zemní plyn. Pokud nebude možnost alespoň přechodně využívat zemní plyn a investice do zemního plynu, tak tu uhlí zůstane, „dodal Neděla.
Energetici upozornili i na vysoký poměr elektřiny vyrobené z uhlí v Německu, které již dříve ohlásilo zavření všech uhelných i jaderných elektráren. V prvním pololetí letošního roku vyrobily Němci 27% veškeré elektrické energie právě z uhlí. Viceprezident pro mezinárodní vztahy maďarského regulačního úřadu pro energetiku a veřejné služby Pál Ságvár konstatoval, že pokud budou uhelné elektrárny v Německu využívány tak intenzivně jako v prvním pololetí tohoto roku, je to v přímém rozporu s cíli EK snížit emise do roku 2030 o 55%.
